Duhová kulička

Když jsem byl malý kluk,
míval jsem kuličku
Hrál jsem si na prahu,
každičkou chviličku.

Bývala duhová
jak nebe po dešti.
Jednou se ztratila,
To bylo neštěstí.

Hledal jsem, plakal jsem,
bez ní jak bez duše.
Tatínek tišil mne,
slzy mi vysoušel.

Maminka koupila kuličky nové,
však mně se stýskalo po té duhové.
Dnes už jsem vyrostl, jsem už prý dospělý,
na hraní nemám čas, kuličky zmizely.

Myslím jen na tebe.
Šeptám ti u líčka,
Ty jsi mé štěstíčko,
duhová kulička.