'
Na lukách zasněných
kvítí si voní,
trhá tam mladík
kytici pro ni,
dívku svou milenou.
Pak drží se za ruce,
jdou spolu hájem,
úsměvy, pohledy,
vzduch voní májem,
životem, láskou, ženou.
Pod skalou studánka
láká k osvěžení,
oni se k hladině
bok po boku skloní,
v dlaních si navzájem vodu nabídnou.
V reji letmých doteků,
škádlení a smíchu,
přímá je cestička
k radostnému hříchu,
když mokrou blůzkou ňadra prosvitnou.
S láskou vytouženou
rty se ochutnali,
žádostivá těla
s něhou polaskali,
rozčeřili hladinu dříve poklidnou.
S tlukoucími srdci
zrychluje se dech,
tóny lásky tlumí
hebký, vlhký mech,
jen vysoké hory tu touhu překlenou.
Po vlnách zpěněných
v moři blaženosti
tisknou se k sobě,
obrazy nevinnosti,
a Slunce mlčky dál střeží oblohu blankytnou.
.
To je příjemný, jdu se podívat do ložnice co se tam pod přikrývkou skrývá. A pak uvidím.
18.10.2009 08:57:00 | umělec2
Nádherný příběh
kreslený v básni
přidat pár slok
a řeknu ti: zhasni
než v realitě mě Tvá slova doženou...
15.10.2009 20:51:00 | šuměnka
Ou, ou, ou, za lásku úžasnou dávam supermrkev lahodnou :o))
11.10.2009 11:06:00 | mírně kousavý králík
pro vzpomínku, potěchu
zastavím na chvíli
u studáky na mechu
kde sundal jsem košili
***
Jiří senior
20.09.2009 15:52:00 | j.c.
Řekni, kde ta studánka je, napiju se z ní, snad údy mé zteřelé, trochu zahřeje :-)
ST
12.09.2009 07:52:00 | Kars