Najednou zmizí všechny její otázky...
je bez věku
a tančí v propasti.
Stín její leží měkce pod tělem,
jak motýl na stráni s podbělem.
Jak milenci bloudící po parku,
jak pár bílých perel v náramku..
Hlasem houslí, kdyby byla...
v rukou Tvých by utonula.
Že je to básnička o Tobě, viď Lenny? Neboj, jednou se dočkáme a pak zase budeme psát veselé básničky o tom, jak nás má někdo rád... Takže hlavu vzhůru :o)
15.11.2005 18:05:00 | *Mia*
Že je to básnička o Tobě, viď Lenny? Neboj, jednou se dočkáme a pak zase budeme psát veselé básničky o tom, jak nás má někdo rád... Takže hlavu vzhůru :o)
15.11.2005 18:05:00 | *Mia*