nedýchám

.
půvab má jméno
jsi v něm ukrytá
trošku se stydíš
a já nedýchám

touha umyla
nápisy snům
jak je hladila
a já pospíchal

za zvony zaznít
skrze tvou duši
vepsat tě znova
žhavými řádky

dnes neodcházej
zůstaň zde zakletá
a navěky plať mé
kletbě přiznáním

měsíc nám odletěl
neznámo kam
přílivem nikdy se
nedozvoním

já však jediný
jsem tu s tebou
a právě tě
objímám

už je to dávno
co s tebou ...
.