Tak uvař kávu
a pojď se posadit
Nic nestalo se
Co by se mělo dít?
Nalžu si
do rukávu
všechno
co budu chtít
Schovej
své nohy bosé
Pojď nechat to všechno být...
Vím
že ty jsi v právu
a chceš
to prosadit
Vraťme se
do reálu:
Chceš nebo nechceš
spolu žít?
Prosit o odpuštění
dnes na místě není.
Já zhřešil snad
jedenkrát
a tobě odpouštěl
už tisíckrát
Souhlasí se mnou celý svět:
šílené je vyznání neslyšet.
Šílenější je
dostat
nepřečtenou zprávu zpět...
Nalzu si do rukavu vsechno co budu chtit.... vic pravdy v tom byt nemuze. ST
15.10.2009 22:53:00 | ficule
Ono když ta moje tuší jen málo ji to sluší. Bič boží na pachatele. A co on, ten jehož káráme, kde důvod činů k těmto spatřit? Jedině jedna na světě jistotu by tvořila i když kdo ví.
06.10.2009 13:56:00 | umělec2
vše už tady bylo řečeno a já se nerada opakuju, takže jen ST přidávám...
04.10.2009 15:54:00 | strašidýlko-střapatý
napříč onomu rozkolu..
pak..
zůstali pospolu..
a duše s jizvou na tváři..
napjala křídla k letu..
zas brzy jistě zazáří..
a nebo se snad pletu? .))
30.09.2009 20:56:00 | Bean
Moc dobře podané a ten závěr... skvěle trefný... naštěstí totok už dávno neprožívám.
23.09.2009 06:25:00 | NikitaNikaT.
líbí. žádné odsouzení se konat nebude :) toto je totiž z mého vlastního života zkušenost
22.09.2009 18:45:00 | Tömätäri
Taky jsem kdysi posílala zpět zprávu co mi nepatřila.. a už bych to nechtěla zažívat...strašně to bolelo...a tohle tvoje dílko je vlastně i můj zážitek jenom nádherně citlivě poslkládaný do slov a vět a ...
20.09.2009 22:38:00 | Nút
Šílené, deprimující a žel ne tak neobvyklé, achjo.
17.09.2009 20:48:00 | Chancer