Dotek křídel andělů...

Barevné otisky rukou na bílých zdech,
slepené řasy lemující oči,
hledící na vršky střech,
bez vzruchů a odezev srdce,
rukou jemnou jako lesní mech,
těžším stává se každý nádech..
...když nejsem s tebou

Myšlenky stávají se temnými,
světlo utíká za roh,
aby uniklo mým očím,
nedá se nic dělat s věcmi neměnnými,
je to jako zapálit stoh..
chci cítit tvé teplo,
když se ve tvé náruči
do klubíčka stočím..
Nic z toho nemůžu cítit..
...když nejsem s tebou

Srdce slepené lepící páskou,
nikdy úplně nespravíš,
nehojí se lehce...
musíš s ním zacházet s láskou..
touží se tvářit hrdě,
ale slepené působí křehce
Znova se rozlomí,
jako lusknutím prstu...
... když bude samotné

Sledovat tě na sklonku dne,
hezčí pohled mým očím se nenaskytne,
Zastavit čas,
jak ráda bych,
cítit tvou tvář ve dlaních..
Bez tebe radost někde zaspává,
polibek na krk se mnou zamává,
úsměv motýlům volnost dá,
Chci říct jen, že
...když nejsem s tebou,
nejsem to já...