Bez názvu

Anotace: ...

Píšeme příběhy bez konců
i básničky na pár řádků.
Ve světě plném citových lakomců,
užíváme si svým malých svátků.
Drobných maličkostí i těch strašně velkých gest
a jsem ráda, že vedle sebe jdeme po jedné z životních cest.

Včera jsi básničku vymyslel,
já sice neznám její slova,
něžně jsi ji prstem svým po mých zádech psal,
dneska ji chci cítit znova.
Vlastně už asi napořád,
chci jen náš příběh číst a psát.

Pohádku krásnou, někdy i drama,
jak už to v životě bývá.
Už jen Tobě chci tát pod rukama,
už jen Tvůj dech ať mé srdce rozechvívá.
Ač stojíš na druhém břehu
a já jen s touhou na Tebe se dívám.

--------------------------------------------------------------------------------