Moderní láska

Romeo a Julie už jsou jen prázdná jména,
nad romantikou se nám stahují mraky,
když nejkrásnější všech milenců scéna,
je západ slunce mezi paneláky.

Milostné dopisy už nemají svou moc,
projevy lásky jsou jen drobné fráze,
když „miluju te a dobrou noc“,
celý dopis přece nahradí snáze.

Žijeme rychleji, ale rychlá je i láska,
teď jsme spolu a zítra třeba od sebe,
tuhle hranici dělí jen tenká páska,
až mě z toho někdy, na duši zazebe.

Pro romantiky už tady místo není,
nikdo už s loutnou pod oknem nepěje,
hned se někdo rozvádí a zase žení
a pak na srdcích vznikají závěje.

Já stojím tu v davu jako jeden z mála,
co ještě na lásku z pohádek věří,
a i když ze mě ještě romantika sálá,
tak všude okolo už se pomalu šeří.

Jen díky tobě ještě nejsem černobílý,
díky tobě ještě věřím na čistou lásku,
s tebou si užívám každou krásnou chvíli
a asi naposled vše znovu dávám v sázku.

Možná jsem bláhový, ale já to tak mám,
nejsem prostě žádná šelma dravá,
a i když riskuji, že zas budu jen sám,
tak pořád doufám, že ty jsi ta pravá.