Vlny na lině

Anotace: srdečně nespravedlná, snad sem náleží zároveň omluva

Sbírka: Symboly a čáry

Spatřil jsem nádheru -
jenže mne proklela
a ostré ježky mi
zasela do těla.
Spatřil jsem vznešenost -
dotkl se na šíji
svět mne teď za ten čin
tratí
a ubíjí.
Spatřil jsem světlo hvězd -
pohledem do duše
a sám svůj varoval
chumel snů v předtuše
- že jí mít nemohu
- že duši rozdrápe
však srdce shořelo
a hlava nechápe.

Teď se mi noc směje
rozverně vysmívá
být bláznem krásné je
proto
láska je bláznivá
přestože živím ji
ztrácím ji bezděčně
trýzní mne krutě
a mučí mne
- skutečně!
otisk v den podání
pak týdny diety
oči dám do dlaní
pro ocas komety
pro klubko na nitce
táhnu
- se protáčí
pach kočky v nozdrách psích
v pelíšku bodláčí.

Mám klopy na klíně
záchvaty vzdouvání
otoky v krajině
potí dnům couvání
nálety do stínů
slepené panožky
ve smogu komínů
drolím se na trošky
v iluzích nečasů
obydlím na svahu
mlčením v kapsičce
šetřím si námahu
s mumlavou ozvěnou
chodím jí naproti
a hrot
bodám do listu
když se svět vyhrotí.

Bláhové migrény
vrtáky na vrátka
chodníku studený
zmlžils mi zrcátka
hrdlem řez dokořán
hlesu hlas navždycky
klepáním do sklepa
svedla mne rytmicky

být

vtrhl jsem ze svalu
v matčině
otčině
teď-

jen klopýtám k obzoru
a mám

vlny na lině.