Rozešel jsem se
s cestou k ní
zabloudit v jinou
náruč křivolakou
po létech létání
kroky nepostačí
v zátočinách dnů
zbyly vydřené zvyky
v loužích suchý vztek
a vzlyky.
Potkávám ji občas
už jí neprocházím
krajíce chleba z vděčnosti
na lesních paloucích
koláče soucitu u nohou v trávě
a kopce loňské něhy
do slz ztály.
Pěst nevztáhnu na ni
ač hlad útroby drásá
dlaň nenatáhnu blíž
ač srdce ještě dme.
Rozešel jsem se
po cestě od ní
v trnkoví a hloží
krvácím do myšlenek
na hebkou kůži zad
na vždy neobyčejné oči.
Prodírám se po skalkách
vkleče nevím odkud kam
a oblaka stále rychleji
odplouvají do jinam.
a kopce loňské něhy
do slz ztály...tohle je pro mě, krom jiných uměleckých vyjádření, taky zážitek. Díky.
24.09.2009 21:37:00 | Dota Slunská
Rozešel jsem se po cestě od ní... ale jiná cesta vyjde Ti vstříc...
Krásné čtení!
24.09.2009 12:59:00 | labuť