Věnuj mi jen jeden pohled.
Jen jeden, človíčku.
Rozumíš?! Jen jeden, poslední.
Jen jeden, človíčku.
Naposledy se usměj.
Usměj se, človíčku.
Slyšíš?! Jak to umíš, jen ty.
Jen ty, človíčku.
Prosím povídej mi ovšem.
Povídej mi, človíčku.
Víš?! Mám ráda tvůj hlas.
Tvůj hlas, človíčku.
Věnuj mi jen jeden polibek.
Jen jeden, človíčku.
Rozumíš?! Jen jeden, poslední.
Jen jeden, človíčku.
Naposledy se rozplakej.
Rozplač se, človíčku.
Slyšíš?! Jak to umíš, jen ty.
Jen ty, človíčku.
Človíčku, nechci tě ztratit.
Rozumíš?! Nikdy!!!
Slyšíš?! Nikdy!!!
Víš?! Nikdy!!!
Človíčku, můj miláčku...
Krásná báseň, skutečně. Máš velký cit a velké srdce snad ho získá ten, který si ho bude vážit :) moc a moc ti to přeju! :)
13.02.2010 18:01:00 | Anne Leyyd
vím jaké to je chtít slyšet slůvka a ty nepřicházejí, někdo je vyjadřuje skutky, třeba ale já je potřebuji SLYŠET! Je to jako nasytit žíznivého.
24.01.2010 22:22:00 | losscar