Hodiny tikají odpoledne,
cesta k domu zametla prach,
něčí kroky jdou,
klika zývla,
vstoupila jsi
a já, zahalil tě do svého úsměvu.
Jsi oděná svojí touhou,
krásou ženy své přítomnosti.
Hodiny měří náš vesmír,
souhvězdí nedočkavosti.
Vteřina nás vytesala do sousoší,
v pokoji zasvištěl Amorův šíp,
den se přelil do večera
a pod stropem rozsvěcí se tisíce svící,
tvé oči plné hvězd.