Anotace: Nevím, co je stáří....
Stíny vytrácí se v tmách,
z tváří mizí jemný nach,
dlaně našly touhy kout,
v cíli snaha nesyknout.
Pouť prstů, cestu nacvičenou,
jsem přece léta Tvojí ženou,
dobýváš známá území,
přesto zas láskou oněmím.
Společné chvíle intimity,
nezakrýváš už svoje city,
šeptáš mi něžné vyznání,
pohladím šediny na skráni.
Co na to řéct? Moc hezké počteníčko, cituplné a upřímné, milující.
09.10.2009 06:39:00 | NikitaNikaT.
Po ránu na lepší den:
Polaskej mi šediny,
však nehlaď mě tam dlouho,
mohla bys je vyviklat,
pak ztratím je, má touho!
Vím, i s pleší chlap je kus,
co se počítá,
ale zda stojí to za pokus,
ta věc je ohnutá ...
02.10.2009 07:50:00 | Zasr. romantik