Anotace: Počátky
U rybníka při svitu měsíce,
střetly se dvě sobě tak známé družice,
ve tmě kterou měsíc osvítil,
tvůj pohled se mi zalíbil.
Byla zima, ale přesto mě něco hřálo,
za ten pocit, za ten to stálo,
stačilo zavřít oči a mně se z toho zamotala hlava,
věděla jsem, ty jsi má láska, ty jsi ta pravá.
A teď sedím a koukám ti do tváře,
vyzařuje z ní ta včerejší měsíční záře,
sedím, tiše mlčím, snad došla mi slova,
zažívám ten hřejivý pocit zase - znova.
Já v Počátkách nebyl, ale určitě to bude stejné
jako v jakýchkoliv vesnicích. v jedné takové bydlím
a je to opravdu na vopruz.
Dobrý je, že sis to užila. A tak to má být.
12.10.2009 15:55:00 | jehlaspichlas
Krásná básnička plná nádherných pocitů;) Dávám ST! Jsem moc ráda, že jsi teď taková šťastná a veselá:)
08.10.2009 13:40:00 | kleopatra.sedma
A ja si rikala, proc jsi na me dneska tak koukala :) Bylo mi s tebou krasne pri uplnku
04.10.2009 19:39:00 | Anewue
krásné, také mi občas docházejí slova, a tak možná hledám někoho, kdo bude občas mlčet se mnou..;o)
04.10.2009 19:33:00 | Agniezka