Roční období

Na jaře stromy kvetou
padá na ně lásky prach
ale já mám stále strach
až jednou listí opadne
že ho bez starostí zametou

Tak dlouho budem zase čekat
a je to všechno špatně?
Ovládaná smutkem,duše na dně
než nahé větve,mrazem bičované
před sluncem budou klobouk smekat

Běžím v šedých stopách ve sněhu
které jsi mi tady zanechal..
však nemůžu se zbavit v sobě hněvu
když rozhlédnu se kol,všade jen žal
černobílý svět,marně hledám něhu...

V sobě našla jsem odvahu hledat dále
naděje se ve mě bouří,věřím,nezmírám
a čím více se brodím,nacházím stále
silnější paprsky,co mě hladí
a poznávám krásy světa kraje

nechávám se unášet nebesy
země je tak lehká,schránka člověčí
tolik křehká,vycházející slunce
plné noblesy
prolíná se tělem
vzbuzuje pocit zvířecí

a tak ovládnutá jarním chtíčem
silou přírody volání
poháněná jako koně bičem!
našla jsem opět víru v milování
jsem šip jedovatý a ty mým terčem

Ted jsi prázdná žíla, já krev
rudá jako víno z archívu
pohltil mě chtíč lásky i hněv
držet se tě budu jak koně za hřívu
tak mne miluj nikdy nebo hned!

Slibuji krásné chvíle ve dvou
Chopin nám bude dělat doprovod
poušť napustíme vodou
láska nám bude dělat hromosvod
vlny v moři se vzedmou...

nebesa budou malovat červánky
vesmír dostane hranice
každý den bude jako líbánky
protančíme spolu střevíce
chci tě zlíbat na krk i na líce