Lítice

Nejsem tvou Izoldou, ba ni Helenou
můj život spjat je s osudem Medei.
Chvilinku na vrcholu, chvíli na kolenou,
rozvážnost a klid u mne moci nemají.

Pro takřka nevýznamný a slabý,
hloupý křehký něžný květ,
Pro argument lásky, ach tak chabý,
já opustila svůj krásný svět

Však nežádala jsem já ničeho víc,
Než trochu citu, zájmu, starosti
Poznat zvláštní duše tvé rub i líc,
však snaha byla trhem marnosti.

Proto proměna ženy s líticí,
zoufalství a zklamání vino jest
fúrie krutá, pro Glauku smrtící
a i syny, stihl krutý trest...

----------------------------------------------

Tedy vyřknu při světle svíc,
jde to samo.
Pouhou větu, více nic.
Odi et amo...