Pohrdajíc na ní hledí,
ona snad mě ráda má,
nic než sex v tom vážně nebyl,
tady láska prohrává.
Čekala snad vztah nádherný,
holka jedna naivní,
za rohem se jí smát budu:
Prej proč jsem tak pasivní.
Já tě ale milovala,
srdce jsem ti chtěla dát,
maminka mi říkávala:
jen v posteli by s tebou rád.
Ach ty holka nahlouplá,
co sis o mě myslela?
Zlým pohledem na ní hledí,
Slza spadla na stehna.
Prý takovou škaredou,
milovat bych měl,
nech těch řečí, bež mi z očí,
z tebe bych já oněmněl.
Měsíc nato zdá se mu sen,
ohromně moc děsivý,
dívka mrtvá v ruce dítě,
v krvi se dva topily.
Nebyl to sen, jeho dítě,
pláč ho rychle uchvátil,
i tou skálou cit zahýbe,
provaz ho však zachránil.
...opravdu doufám,že to není ze tvé duše,
stejně tak snad Erben nerozsekal dívku v lese,
aby mohl napsat tu o kolovratu...
20.10.2009 08:30:00 | Krásná Princezna
nemůžu se u tvej básniček zbavit pocitu, že mi něco připomínaj.... :-) je to moc pěkný...
16.10.2009 20:53:00 | Květuše.....
Změna! Vyděsit mě opravdu dokážeš!!! Básnička je celkově moc pěkná, jen to téma mě naprosto dostalo...XD
Říká se, že dílo autora obvykle vypovídá o něm samém, jak se cítí, jaký je...Jen doufám, že do této hlavní postavy máš opravdu daleko...:)
13.10.2009 21:54:00 | Nessa Anárion