Čekání...

Když se vločky snáší k zemi,
když na nebi není slunce jas.
Sedím v pokoji a stýská se mi,
chci znovu slyšet tvůj něžný hlas.

Sladká slůvka tebou rčená,
dotyk ve vlasy rozcuchané.
Osoba napůl oblečená,
z postele co z rána vstane.

Pohled letmý při odchodu.
jenž u očí mých se zarazil.
Zahlédls v nich slanou vodu,
když na cestu jsi vyrazil
a dlouho se mi ještě nevrátíš...