Zlatá rybička

Jsi moje zlatá rybička,
která se mořem života stále honí,
já měla trošku štěstíčka,
upletla síť a chytila tě do ní!

Mohla jsem si tě nechat
a chovat ve svém velkém akváriu,
navždy se tebou kochat,
ale dala jsem ti raději svobodu.

Teď vyhlížím stále rybičku,
čekám, až ploutvička hladinu klidnou zvlní,
na uvítanou mi dá hubičku
a pak mně rybářce nejtajnější sny splní.

Nejšťastnější jsem s rybičkou,
však jí stačí jen chvilička a zase ufrkne mi,
já chci ji mít navždy celičkou,
tak sháním návnadu a stále se mořím se sítěmi.

Trápí mě... Co se s námi stane?
Až jednou milý šupináč zabloudí v širých vodách
a až se ke mně nedostane....
Začne zlá bouře na moři a utopíme se v slzách?

Proto se snažím, můj šupináčku,
na to moře strachu zapomínat,
užít každou společnou chviličku,
abych pak mohla na vše vzpomínat...