Anotace: Mám mnoho, co dodat, ale nedostávám odpovědi. Znám milion začátků nových vět, ale jsem v koncích.
Sbírka: Symboly a čáry
Někdo mne v noci prásknul
takže
byl jsem přibit k ránu
a teď
nemohu ho zvednout
když s ním
jdu na malou stranu
s hlavou
odkrytou a sama
asi
těžko přijdeš bosa
takže
v pondělí bych zklamal
na své
Via Dolorosa.
Tohle ráno není lehké
Tvůj Bůh nejsem - žádná sláva
a už tuším
v příštím jitru
jak se bude těžko vstávat
z očí slané
cosi kane
zřejmě jenom kvete rosa -
tak umírám
na čekané
na své
Via Dolorosa.
Když jsem držel Tvoji ruku
hledat nebe sám
to bolí
Tvými rty si sny teď mačkám
hřeby na nich tlačí
tolik
musím žasnout hledě dolů
každý
jen své rány lížem´ -
věřil jsem, že půjdem spolu
ach, ne
cesta vede křížem.
kokří, zase válíš :) paráda
a ona se ta cesta třeba zkříží znova
08.11.2009 00:22:00 | kokeš od pana krbce
ačkoliv píšeš opravdu hezky.. tak je mi líto, že máš dost inspirace právě ve smutku, přeju hodně sil.. nakonec se se vším člověk stejně nejspíš musí porvat sám
29.10.2009 20:35:00 | zlomený a nanicovatý -__-
to níže není nic, proti Veselému Drakovi, tímto jí děkuju za milej časově náročnej komentář a všem níž taky - to, že jste věnovali chvilku mému psaní - ten čas a myšlenky - to se nedá ničím zhodnotit... děkuju strašně moc
jen... jsem ateista a zůstanu... a momentálně už nevěřím na vůbec žádný světlo na konci tunelu... všecko byly vlaky
25.10.2009 20:43:00 | drsnosrstej kokršpaněl
kříž je jenom symbol a vstříc jdeme jenom smrti... a pak jsou tady lidi, pro který slib neznamená nic a lež je jenom umění falešnýho úsměvu ve správnej čas; lidi, pro který jsme jen egoistická hra a všechna jejich empatie je falešná jak... já nevim, nenapadá mě nic falešnějšího... lidi, kterým stojí za slovo jen ten, z koho budou něco mít... a v těch snadno spočitatelnejch minutách, který tu "vstříc" trávíme je pak skutečný PEKLO, někoho z nich potkat ...a uvěřit jim
všem, kdo si to přečtou: NEMANIPULUJTE s lidma, prosím, bolí to
25.10.2009 20:35:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Konec konců...
tenhle svět,
dneškem není konec hned...
všechno vyvíjí se do budoucna,
jdeme vtříc do svého jsoucna
Kříže neseme si každý,
pronese se cestou jejich tíha,
co naložíme - to nás stíhá.
Vděčni samotni své síle,
trpělivost rodíme v sobě,
poselství znajíc kříže,
v minulé i dnešní době.
24.10.2009 20:35:00 | Veselý Drak
Kříž je těžký, však ani Kristus ho celou cestu nenesl sám...
24.10.2009 12:22:00 | Chancer
Kolik zastavení, na cestě bolesti, na cestě utrpení … a jak říkávala moje babička (svůj kříž si nese každý sám…)
23.10.2009 13:49:00 | Myška
Co říct? Úžasné!
Je s podivem, že bolest dokáže vytvořit skvělá díla.
Marno jest, hlad po lásce je mnohem těžší zahnat než hlad po chlebu :-)
23.10.2009 13:04:00 | Lota
Poměrně odlehčený tón v rytmu kontrastuje s tesklivou atmosférou. Celkově taková prímově pestrá kokršpanělovská. :)
23.10.2009 10:17:00 | Dota Slunská
SkvoSTné..věřím, že ulice tvého utrpení se v cestu lásky brzy změní..ST!
23.10.2009 10:14:00 | hašlerka
určitě se dáš tou správnou cestou, jen neseď na zadku a vykroč pravou nohou!
23.10.2009 08:30:00 | nejsembásník