Svítání

Stmívá
nějak náhle se stmívá
tichem rozjel se výtah
kamsi do nikam

Ztrácím
tvoje nádechy zblízka
ještě jeden moci tak získat
jak mnou proniká

Láska
má perutě v klíně
a mazlivě líně
v nich touhu zamyká

Tříští
se do slabin koní
krev v slzách když roní
před sebou utíká

Příběh
co s ránem vždy končí
má ohnivé oči
v nichž lež svou polyká

Svítá
nad střechami domů
a v korunách stromů
náš příběh zaniká