Anotace: kýč...
V zákoutí rudého svalu
tiše povzdychává stesk
tolik slz ukrytých v málu
srdce postrádá svůj lesk
Zoufalství štípe do očí
Šimrání v břiše ustalo
A jehlou propíchlé obočí
Koketně házet přestalo
Tolik ran ukrytých na duši
Tolik krutých ran bičem
Ženám prý smutek nesluší
Láska je pouhým kýčem…
24.11.2009 09:41:00 jehlaspichlas
Dovětek k tvé básni:
Není tu však nastálo,
co pak převládne?
Spoustu věcí se událo,
jak to s námi dopadne?
08.11.2009 20:15:00 Verena
dobře poskládaná slova vyjadřující zvláštní tvrdý pocit, snad odsouzení něčeho...ale pod vším tím je...něha, takže ST°
29.10.2009 22:18:00 Nergal
smutek neslusi nikomu a zalezi, jak se na lasku divas a jak ji vnimas.. kazdy jsme trosku jiny, ale momentalne s tebou asi sdilim stejnou myslenku..
29.10.2009 20:00:00 carodejka
Basen ma hlubokou myslenku ach ta laska, kez by kazdy nasel tu svoji pravou.