Bez názvu

Jen kus masa, když roztáhne nohy
Pro něj jen ta s trojzubcem, co rostou jí rohy
Jde za hranice vlastní hrdosti
Ze zoufalosti, né ze zlosti
Zplozena stínem
Krev v těle smíchána s vínem
S pláčem se mísí a na kůži usychá
Dusí se, nevzdychá
Ten cit k němu bolí
Proč ji nenechá na pokoji ?