Zlomek času v taji dnů
hrávali jsme krásnou hru
v dálnověku, někdy v čase
propadl jsem tvojí kráse.
Upadl jsem v zapomnění
v nemilost a utrpení
chtěl bych zase jednou tebe
líbat na tvém krásném těle.
Slunce dávalo mi třpyt
nyní jsem tu slzy zbit
a na těle se vrásky tvoří
kdosi mi mé sny zbořil.
Srdce mé ještě hoří?
Věř, že už uhořelo.
Ach to hoře,
jak ze zborcených snů můj život byl stvořen.