Neklidná
Neklidná
Na plátno vášně
kreslím duhu do červánků,
ten úkaz není jen tak
k vidění.
Snad vyloupl se
z neklidného spánku.
Já ve své zbrklosti
a opovážlivosti
teď střípky snů
chci směnit v umění.
Nauč mě pokoře,
jsem neklidná až příliš,
je těžké jen tak složit
ruce v klín
a ve tmě pátrat
na co právě myslíš,
když dlouhý čas
Tvé oči nespatřím.
Jsem první vždy,
kdo pohár pije do dna
a první, která nastavuje hruď,
když kolem letí šíp.
Jsem málo soudná.
Kdo nemilovals,
klidně si mě suď.
Vím, trpělivost není mojí ctností.
Chci stokrát ještě,
tisíckrát a víc
pod tělem Tvým,
až noc se vlády zhostí
snít o věčnosti žhavých létavic.
Tak maluji tu
duhu do červánků
a horkost těla
touhou násobím,
až vstoupíš bránou
neklidného spánku,
pak na plátno
náš příběh dopovím.
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Nádherná báseň, SuperTip s omluvou, že dodatečně komentuji, nějak nestíhám.
10.11.2009 07:40:00 | Kapka
Maluješ krásná slovíčka
na plátno vášně.
Schováš si chtění pod víčka
myslíš to vážně.
Krásné.
ST.
01.11.2009 20:07:00 | Paulín
Kdybych flétnou byla
v máji pro poslech,
tebou oživila,
blízko úst mě nech...
Kdybych flétnou byla
v máji proposlech.
Symfonická báseň!
01.11.2009 18:02:00 | hašlerka
maluj si dál tu svojí báseň neklidnou..
kdo nemaluje není jistě zcela živí..
obrázky, vášně..touhy ožijou
kdo nemaluje ten jen smutně civí .o)
01.11.2009 09:44:00 | Bean
