Krátí se noc a je tu ten nádherný sen,
příběh o našem překrásném milování,
bohužel skončí, jakmile přijde den,
o naší veliké lásce, mazlení a líbání.
Vcházíš po špičkách jako kouzelný přelud,
ve vlasech se ti jiskří hvězdných prach,
šťastná do tebe vkládám svůj další osud,
v náručí nemám tvém vůbec strach.
Toužím po tom, co mě za chvíli čeká,
bude to zase kouzelné lásky mámení?
Ty jsi mě naučil, jak láska chutná,
propadám závrati sladkého tušení.
Zkušeně má ňadra pažemi objímáš,
jazykem kolem bradavek kroužíš,
vlhkým lůnem pod pupík pronikáš,
po mé hlasité rozkoši bezuzdně toužíš.
Ležíme sobě na rtech úplně nahatí,
náruživost z duše vytryskla kamsi dolů,
oba jsme tak nesmírně láskou bohatí,
až do smrti budeme spojeni spolu.
Kolem se vznáší známá vůně hříchu,
dávno zhasl blikotavé svíce plamen,
společně tikají srdce v nočním tichu,
tvůj vřelý šepot by roztavil i kámen.
Za kratičkou chvilku už přijde den,
v prázdnotě se ztrácejí tvá krásná slova,
co nevidět mi zmizí ten báječný sen,
miláčku můj, přijdeš, prosím, znova?
Sny nám někdy hezky umí zamotat hlavu po probuzení... pak nevíme, zda realita nebo bdění... :o)
06.11.2009 07:28:00 | labuť