Anotace: Dovolím si konečně jednu romantickou báseň po xxx...letech
Na rozvalinách snů
Spí ptáčata v hnízdě
Z dlaní a bodláčí
Polibky oddychují
Chystají se jít spát
Usnout bez probuzení
A naděje na úsvit
Možná se ztratili
Někde ve hvězdném prachu
Zapomnění
Kde popel maluje podivné obrázky
Svou krví
na cihly očouzené ohněm.
Možná že nikdy nebyli
Ani tam…
A čí, že jsou to děti? Čí, že jsou ta ptáčata? Pták Fénix se už začal množit. Doba je pro to načatá!
20.12.2009 14:27:00 | Hannazka
Pro formu bych jen umazl nakonci ctvrteho verse (vyborny obrat) tu carku, at je to dokonale. Mela bys psat vic..
19.11.2009 22:25:00 | Nergal
Jakoby s otevřeným vyustěním. Dává možnost fantazie a fantazii možnostem.
19.11.2009 17:59:00 | René Vulkán