"Třináctá komnata"

Chmýřím zvadlých pampelišek
ve větru tvých slov
našeho štěstí rudý pelyněk
byla jsem
(ta hořkost už zůstala...)

Notou i houslovým klíčem,
Múzou ve tvých básních
a též jejich kýčem
byla jsem
(těžko se hledá rým... na zlobu)

Vládkyní paprsků i ledových ker
zbraní, co naháněla strach
s prachem ze tvé lásky
na botách...
(vzpomínáš? trápil jsi se!)

V nejtemnějším koutě srdce
uzamčená ve tvé třinácté komnatě
schoulená...
spím
(už nikdy mě nepouštěj na světlo!)