romeo a jůlie

Anotace: strácená věc po dlouhé době nalezená...

ROMEO A JŮLIE

K čemu je chvíle bez času?
A k čemu je život bez dechu?
Proč má slova prázdné jsou?
Jak kapky buší do plechu…

K čemu je láska bez polibku,
A k čemu volnost spoutaná?
Proč někdy chápeme slova tehdy,
Až jsou stokrát opsaná?

K čemu je luna beze svitu?
A čemu jsou hvězdy zakryté?
Proč vína často doléváme,
Až když jsou číše vylité?

Vzpomínky zarostly břečťanem,
Myšlenky odvál čas.
Stojím tu pane nad ránem,
A čekám až přijdou zas…

Myšlenky prázdné,vetkané,
Jak z hedvábí.
Do pavučiny snů.
Slzami ztěžklé,
Ohranné,
Jak loutka,
Co nemá stuh…

Zhasni svíci,
Knot dohořívá.
Jen vosk zůstal.
Sedí dál a dál,
Plamen hoří,
Avšak jinde.
Vosk je jen vosk,
Svíčka jen svíčka,
Znáš ten pocit?
Něco končí.
Jinde nový
Příběh začíná.

Viděla mojí smutnou tváč,
Kterou smývá pláč.
Viděla moje oči uplakané.
Moje vlasy krásně rozcuchané.
Viděla moje třesoucí se ruce,
Cítila, jak mě bolí srdce.
Netušila že takhle bolí láska,
Nevěřila že tohle je její láska.
Tu kterou opustila,
Ta jí opravdu milovala.

Číše vína,
Sklenku vody,
Pij!
Zůstaň sám sebou,
Neutíkej,
Neboj se,
Sčítej a odčítej,
Rány,
Jizvy,
Odřeniny,
Na duši na srdci,
Nezahojené a rozjitřené,
A výsledek poděl,
Znásob,
Na displeji kalkulačky se objeví
ERROR!!!
Ty víš proč!

Fucking love,
Fucking boys,
Fucking image,
Fucking people,
Fucking pop,
Fucking barbies,
Fucking classmates,
Fucking school,
FUCKING WORLD!!!
p.s. neptej se proč!

Zmizet teď, beze slova.
Daleko od všech,
Od všeho co mám v hlavě,
V dešti, s větrem ve tváři,
Pozorovat rozbouřené moře,
S jedním přáním v srdci……

Najedou jsi tady
A co má jako bejt?
Posranej svět,
Plnej posranejch válek,
a plačících dětí.
Tak proč mě trápit má,
Co k tobě cítím?
Když dějou se takový věci?

Jo, trápím se pro tenhle svět,
Trápím se pro tebe,
Kdybych mohl,
Řeknu ti to hned.
Jednou blbou větou.
Co bere mi dech.
Jo, mám rád tenhle svět
I přes ty hrozný věci.
Ale tebe miluji…

Nejsem už malej kluk
A ty malá holka.
Vnímám tvé oči.
Které zastaví se v mých
A čas v té chvíli neletí.
Vnímám tvé letmé doteky,
Když spolu mluvíme.
Tvé obětí když se loučíme.

Kde končí kamarádství?
Kde začíná láska?
Už vyhýbám se tvým pohledům,
Bojím se tvého objetí.
Vzpomínky se vrací jako zmlácený pes,
Lysající se k noze, která ho kopla.

Věci, jež nelze zapomenout
Slova, která byla vyřknuta.
City, jenž byly zničeny.

Změnit snad bych to chtěl,
Leč není cesty zpět.
Musím jít vpřed
Až na konec cest.

Zapomenout bych chtěl znovu,
Zapomenout vše co lze,
Vstát z popela.
Ale z popela vstát nelze,
Život změnit se nedá,
Stane se vždy co stát se má.

A tak jen projdu,
Až na konec cest.
A budu doufat,
že pak snad zapomenu.
Budu doufat v opak své víry.
Víry v to že naše láska je věčná.

Sliby chyby….bolest v duši…
Každý to tuší….
Lepší pít, pít a pít…
Než se nechávat rubáš šít…
Navenek jakoby veselo.
Asi by to tak nemělo…
Nejistota, strach…
A bolest… ale z čeho?
Jako ze sudu z ní tah.
Mám dost toho všeho.

Byla jsi má láska, byla jsi mým snem,
To už je dávno pryč, je zase totiž den.
Už nejsem tvoje láska, jsem pro tebe jen cizí.
Snad moje city k tobě z mého srdce zmizí.

Prý že máš mě ráda, teď víš že to tak není,
Já blázen tomu věřil, ale co to změní?
Za lásku se platí a já platím krutou daň,
Nechci zažít rozednění!

Chvíle kdy jsme byli spolu,
Kdy společně nám vítr vál,
Já spadl jsem z útesu dolů,
A ty si šla jen o dům dál!
Teď miluješ jeho (??) tak ať si s sním šťastná.

Já nevěřím tomu, že vím, jak moc si krásná.
Já objímal jsem tebe, teď objímá mě žal.
Má slza na zem v klidu padá,
Ze snu horor se jen stal!
Zlomila si mi srdce a zahodila jsi láskou mou.

Teď jdu ruku v ruce cestou mizernou.
Chci zapomenout na tebe.
Chci ležet v trávě
A dívat se do nebe!!!

A umírat…