Nejistota

Anotace: Nejistota, je opravdu ten z nejnepříjemnějších pocitů, který znám a na základě tohoto pocitu jsem napsal tuto báseň...

Jsi chvíli pryč
chvíli Tě nedržím v obětí
Cítím se prázdný, smutný
jako když Ti milovaný holoubek uletí

Nepíšeš, nevoláš
neslyším: "Lásko bez Tebe smutná jsem."
Proč se mnou vlastně trávíš čas?
A proč jen já, Ti mám slunit den.

Jsem Ti útěchou,
průvodcem, ochráncem a úkrytem
A když se cítíš ztracená
pak nablízku Ti jsem

Ale teď jsi domů odjela
jsi mezi svými, pohodu tam máš
Najednou nejsem Tvým životem
už nepíšeš, nevoláš

Teď doma jsi jen na pár dní
se mnou trávíš více chvil
Sešel jsem Ti z očí, sešel z mysli
jako bych pro Tebe jen stínem byl

Když neozvu se já
a Ty mezi svými usínáš
Cítím se tak strašně sám
snad mě před spaním v mysli máš

Slza mi kane z pod víčka
a něco silně svírá mojí hruď
Stojím v propasti nicoty
a bez ozvěny, křičím:
" Lásko mou prosím buď "

Jsi má cesta
však teď, mě při chůzi což drásá
A trubač na náměstí
jen nejistotu hlásá

Nechci pomyslet,
že bych víc nespatřil Tvou tvář
Nedržel Tě za ruku, či necítil Tvé rty,
že by mě již nehřála
ve Tvých očích zář