Neklidný spánek

Anotace: Něco z vojenské doby

Neklidný spánek

1/ Zas jedu se zlou náladou
silnicí už dost známou
zas jedem ničit přírodu
do lesů a do hvozdů

Cesta se loudá před rozedněním
prach pod mými koly
vyloudí slzy náhodným kolemjdoucím

Má mysl létá po vzpomínkách
vždyť z těch se tu žije
a kousky času rozštěpí prach
té cesty, kterou kryje

2/ Máš v ruce jeho jméno
as bojíš se číst dál
snad už se zapomnělo
že kdy se to s tebou smál

Spousta času je pryč
a ty už nepoznáš
déšť do očí šlehá jak bič
ty však nespěcháš

Čteš pozorně a klidně
první jeho řádky
pak bílý papír s květinou
vrátíš do obálky

Četlas tu prosbu, která něčí
ani vlastně nevíš
kdo ti ten list psal
jen to, že o tebe stál

3/ Jedem známými městy
ty nejvíc, které znám
a u vedlejší cesty
snad nevěřil jsem sám

Mával jsem jí a nevím proč
kouzlil jsem trošku, až
na její hebounké tváři
lehounký úsměv září

Usmála se a já též
kde všude léto nenajdeš?!
teď rozdáno mi z jejich rtů
abych mohl pýchou růst

4/ Sedla ke stolu a psala
písmenka svá malá
pro vojáka akorát
aby mohl lépe spát