Návrat

Anotace: A jedna delší

NÁVRAT

Chviličku z dopisem tvým
Pár slovíček– přečtu je rychle
pak na chvíli dlouhou se zamyslím
než odpovím na řádky tyhle

Něžnou tvou rukou byly psány
za dva mi dny přijdou sem
tvým sladkým jménem podepsány
a já ti napsal příští den
Znám tvoje chvíle, ač psány jen
znám co skoro každý děláš den
dálkou se mihne hrstka jiskřiček
jako je psaný tvůj polibek
a prázdná náruč čekání
je stále stejná stovky dní

Máš představu v své mysli
jak vše by asi mělo být
vše, co chceš si vysníš
kdy však se může vyplnit?

Jednou jsem tu, jen jednou vážení
a vidím tu jen samé trápení
jeden druhému dává samé malé špíny
místo – by trhal kopretiny
tak poraď světe, z čí že je to viny?

Pak přestává mě bavit tento svět
když nevím jak v něm chutná med
přesto dál žiju
proč se mi život neprotiví?
snad ví ten, kdo házel kamení
jak zbavit lidi téhle jejich viny
jak zbavit život trápení

svěřit se, ale není komu
jednou mě cesta zavedla do starého domu

nevím proč, jed jsem si a pozoroval staré lidi
jsou k sobě opravdu jiní?
Jiní než my, co máme všeho dost
oni říkají, že nic jim nechybí
A přece…….

Přised si ke mně jeden starý
kdo ví co je zač,
hned začal, praví „byl jsem prodavač
viděl jsem jak se lidé mění a čeho si kdo cení“
chtěl jsem se pane jenom ptát
kde se vzal v lidech jejich chlad?
„Víš hochu“ začal krátkou odmlkou
„víš oni za to ani nemohou
začít každý sebou měl
a pak by světu víc rozuměl
nesmíš být nikdy jako oni
ti lidé bez práv na lásku
jenom si vzpomeň jak to bolí
když srdce je už na vlásku

Že přišels, vím snad jsi jiný
ale teď leť už bělásku“.

Počkejte pane ještě chvíli
ještě jsem jednou ptát se chtěl
utrh jsem kytku svojí milý
a teď jsem z toho posmutněl
sebral jsem krásu z cizí hlíny
a jen tak s ní odešel

„Pro to se netrap bělásku
snad zapomněl jsi na lásku
pro ni tu nejsou žádné hříchy
ona smí vše, je plná pýchy
a kdo ví, že trhal jsi z lásky
odpustí bez jediné vrásky
běž a uč se život znát
a budeš jiným učit poznávat