Anotace: Báseň hovoří o tom co prožíváme když se nám vzdaluje osoba, kterou milujeme
Odcizení
Tvé dlaně jsou prostoupeny mrazem
oči máš vzdálené
a ublížené tmou
jen přejí si být s Bohem
co nám zůstal skrytou modlidbou
Podzim je slyšet smutným listím
a padající vůní oříšků
Já už usínám
a Tvá opuštěná slova neslyším
jen cítím na nás vzpomínku
Bojíme se vrátit na zem
a vnímat čas
co zrychluje se o lásku milenců
Z prothaného nebe na nás padají pírka vran
bojíme se ranního svítání
co nebrání se slzám
Vzdalují se naše světy
anděl křídly mává-letí
Toužíme být zase dětmi
co věří že se znovu sblíží
...když je někdy smutno, uchylujem se do skrýší svého dětství...
28.11.2009 16:26:00 | Mario de Janiero
Mne se docela libi, je malancholicka.. ma svou atmosferu a ty obraty jsou taky povedene - podzim je slyset smutnym listim.. pekne
PS: vitej na literu ;)
28.11.2009 15:10:00 | Nergal