jen tak
jen tak
kdy se láska stala peklem,
ptám se, ptám se síly vesmíru
kdy se peklem stala tahle láska
silná jak síla vesmíru
jen na jedinného mé srdce myslí
jen s jedním klid nacházím
živí mé srdce slzami
klid a útěchu u něj nacházím
jen u něj má duše spočine
bez jeho lásky mé srdce hyne
a duše naříká
téhle lásce síla neubývá
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Ach ta láska,zmatená a někdy i falešná, myšlenka je velmi pěkná, cítím ten smutek, zklamání . Přeji aby bylo zas lépe.
04.12.2009 12:15:00 | carodejka
V druhé sloce se ztratila souvislost, je tam zápor a hned klad, který mi k temu nějak nepatří, tedy řekla bych, že to nende dohromady, buď jedno, bo druhé... možno jsi tím měla na mysli něco jinčího... bos chtěla napsat. Opět ze života, zdá se, stále mám v hlavě je jedného člověka... Tvé básně znějí nejasně, spíše hádankově, ale je to dobře, pač člověk si tak může přemýšlet a dosazovat několik variant...
04.12.2009 11:36:00 | NikitaNikaT.
