dáma mého pána

Ulehám na lože,
sama to protože,
neví o mých citech,
ani o pocitech.
Stále hoří svíčka,
zavírám svá víčka,
vidím ve tmě písmena,
složená jsou do jména,
to jméno dobře znám,
srdce mého je to pán.
O mém pánu mám já sen,
přeju si, aby nepřišel už den.
Ať sen mi navěky zůstane!
"Ó miluji Tě, můj pane!"
Noci černá zůstaň dál!
Vím, jen sen se mi to zdál.
Tuto noc já nebyla sama,
já byla mého pána dáma.
Miluju dotek jeho dlaní,
jen jeho já budu teď paní!
Polibek jeho na rtech mých,
roztál jako loňskej sníh.