Spolu

Koberec tkaný ze společných snů,
řetězy z našich tajemných přání,
schody do naděje z líbacích dnů,
osudy dvou, své štěstí si chrání.

Navěky spoutaná očima z medu,
stále se motám ve Tvých stopách,
z těla se odpaří kapička jedu,
duše se probouzí v něžných notách.

Pondělní svítání rozhrne závěsy,
pokušení se pod peřinu vkrádá,
prsty mi pokládáš na bílé klávesy,
nezměrnou touhou klepe se brada.