Pro ...

Šeptám tvé jméno v polospánku,
když začíná se zdát barevný sen.
Máš sluníčko na copánku
a pusu jak křen.
Co pálí a nutí k líbání,
nemravně kouzelnému.
A tak tě líbám než přijde svítání
a s ním i konec všemu.
Vždyť do večera je doba dlouhá
a vydržet to bývá kruté.
Čas se tak loudá
jako myšlenka v hlavě duté.
Zatím však šeptám tvé jméno v polospánku,
když začíná se zdát překrásný sen.
Máš sluníčko na copánku
a, nezlob se, pusu jak křen.