City své otroci
sázíme světlem
bezmoci
nachovým bahnem
do hlíny draků
"Medeo,
konečně chápu!"
Nadeji srdcí rozryjí
pařáty svudných harpyjí
purpurem touhy
nocí den věčně chvátá
nevěstko moje
svatá
tvým chlípným hadem
naposled budu rád
v ráji
...snad