Měla bych to dávno znát,
říkáš to často zas a znova.
Vášnivě zní ta povětrná slova,
život chceš za mně dát
a křivě přísahat.
Že nikdy jinak
a tak dál.
Kolikrát jsi už takhle lhal?
Nezlob se,
že se musím smát,
ví přece každý
kdo tě znal,
že neumíš mít doopravdy rád.
-------------
Když dám s Tebou řeč
hned mám z toho křeč
ty žádáš to právo
máš jediný cíl
hádat se
to je Tvůj styl
já mám toho dost
mě přemáhá zlost
tak volám Ti brávo
už nejsi můj host
Totok dílko mi hodně připomíná, tak moc někoho v mém blízkém okolí... ale tak věřím a vidím, že nejsu sama, jen s tím rozdílem, že naštěstí s tím člověkem již nepřicházím do styku...
13.12.2009 08:03:00 | NikitaNikaT.