Naděje
Naděje
Má duše - kalendář malého lidského bytí,
tisíce popsaných listů...
miliony vteřin shluklé do mizerného žití,
najednou pozbývají smyslu.
Má duše - stojící propast nad propastí,
kouká jak zmoklá slepice...
ztratila seznam nebetyčných slastí,
...ze srdce němá zvonice.
Má duše - znáš ji - ptáče ve tvé dlani,
třesouc se prosí o milost...
přepsala listy v kalendáři jedné paní
a v lásku proměnila zlost.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Každý sám v sobě skrývá střípky nadějí a věří v plnění svých snů... A svět je proto krásný...
I tohle dílko se mi líbí! Nikdy nehodnotím styl básně, protože mi to nepřísluší, nikdy jsem nestudovala, jak má báseň vypadat. Ale vždy záleží na tom, zda mne osloví to, co se ukrývá uvnitř a "mezi řádky"...
Už teď vím, že k Tobě přijdu zase...
10.12.2009 13:50:00 | labuť
Kolikrát tady už někdo napsal "naději",každá je jiná,tahle je hezká, taky jednu mám.
09.12.2009 17:39:00 | Elisha
