Tichá přání

Když den mění se v noc,
uchop mé ruce
a jen tiše po boku mi stůj.

Zachraň mé srdce,
jež napospas dávám ti na dlani,
naplň můj sen.

Čti představy z očí,
jenž lesknou se bezradností slz.
Odhal, co má duše ti tají.

Šťastná chvíle je,
když jdeš zároveň s mým životem,
neodbočuj z té cesty.

Housle mého hlasu
táhnou tě zpět a doufají,
že budou dost naléhavě znít.

Křehká skořápka dosud odolává,
však jak dlouho ještě?
Postav se přede mě a něžně mě chraň.

Posílám motýlka s němým přáním,
poslouchej srdcem
A svět už nebude jen přeludem, klamným zdáním…