Mohla jsem to být já,
koho každý den políbíš,
mohla jsem to být já,
o které každou noc sníš!
Bez tebe to nejsem já,
budouctnost zdá se mi vzdálená!
Proč nejsem ta pravá?
Proč mě nedokážeš mít rád?
Chtěla bych být dokonalá...
(pro tebe)...
Bez chyby, ale čím víc
nad tím přemýslím,
mám pochyby...
Nedokážu splnit tvoje požadavky,
nechápu tvoje nároky.
Ublížil jsi mi, přesto se ti
snažím zalíbit
jak hluboko jsem klesla,
sama sobě už se nelíbím!
Kde je ta hrdost, co byla tak důležitá?
Kde je tvrdohlavost, která byla nedobytná?
Nejsem to já, bojím se zhasnout světlo,
když jdu spát...
Tolik se toho změnilo,
tolik věcí mě zlomilo...
Hledám se, hledám tebe
vše, co si tolik přeju,
ale nic z toho se nepovede!
Budou opět smutné Vánoce...
Ach...to mě moc mrzí,ale nasbírat zkušenosti je velmi důležité, netrap se ta pravá láska to nebyla, má mnoho tváří a než se jí naučíme rozpoznávat, dostaneme od ní pár políčku, posílám Ti pohlazení a věř že zase bude všechno dobré, jen se rozhlédni kolem sebe, kluci Tě jen tak na ocet nenechají. Hodně štestí sluníčko.
26.12.2009 22:38:00 | carodejka
Neboj se. Jednou to přijde. Taky čekám...z důvodu optimismu neprozdradím, kolikáté smutné Vánoce čekám...ale dočkám se, stejně jako ty.
11.12.2009 20:33:00 | Netty de Touvenell