Byl krásný slunný den.
Myslím, že čtvrtek pátého.
Šli jsme po nábřeží.
Čas s tebou, byl něco tak vzácného!
Držel sis mě pevně,
mojí dlan na té své.
Tvé ruce jsem hřála ve svých,
byly krásně studené!
Vzpomínám na tu chvíli,
kdy přitáhl sis mě k sobě.
Políbil jsi mě na rty!
Však já už byla dávno tvoje!
Miláčku Naše každá vteřina
je uchovaná v mém srdíčku.
Někdy ráda vzpomínám
a čtu si v Našich chviličkách
jak v holčičím deníčku!