Taková troufalost u mýho stolu

Sedám si ke stolu
a beru do ruky tužku,
která píše modře.

Sedím a přemýšlím.
Ještě a ještě.

Pak mě napadne,
kde beru tu troufalost,
zanechat po sobě tyhle prázdný slova,
tuhle mizející stopu?

Co jsem prožil tak výjmečnýho,
že si dovoluju obtěžovat srdce,
který neznám?
Polibek mlhy?