Nic nezmění tvoji lásku
nic nezmění ten tvůj svět
co vy na to pane Šrámku
stačí říct pár pěkných vět.
Měsíc svítí na mou duši
drží nás tu pod vodou
k osvícení jsme víc hluší
láska je jen zábavou.
Neposlouchám smutná slova
co mi mozek připravil
stále chci žít zas a znova
jak když jsem se narodil.
Nechci poutat smutné zprávy
chci mít okno rozhledu
v kolejišti rychlodráhy
nikam už nepojedu.
Zaseju si sémě lásky
možná, že mi vykvete
než začnu mít v tváři vrásky
než mi život odkvete.
Takže tohle dílo mi přišlo velmi optimistické případně neutrální. Představuji si pod tím myšlenku : " co se stane, ať se stane, stát se má" apod. Snad jsem to pochopila správně a jasně...Je to hodně dobré.
14.12.2009 19:13:00 | come-past traveller