Všechny vlaky mi ujely

Všechny vlaky mi ujely
čas odvál lístky podzimu
všech lásek,
co nebyly.

Kamarádi na mě zapomněli,
nebo jen zanevřeli?

I o víru mě okradli.
Tenkrát když andělé nahoty
zhoubnou sílou lásky zpívali si do noty,
když okrádal si mě o nevinnost
uprotstřed citové prázdnoty.

A já žila dál.
Sama ve městě nicoty.
Jen povrchnost vás všech.Ty zhýralé životy.
Jsem snad jako ty?
Jsem snad i já už povrchní?

Víš dnes všechny vlaky mi ujely
a na nádraží uprostřed zimy,
když všechny listky květů lásky odkvetly.
Co dělat má,
slečna s křídlama co je nikdo nevidí...