Věnování
Věnování
Anotace: Jen jsem tak nechala běžet tužku po papíře.
Pro smutek šťastných chvil
pro slastné polibky jedovatých hadů.
Pro měsíc, který v noci snil
o tmě proměněné k ránu v bílou vránu,
která zasáhla mé snění.
Pro polibky, které svědí a palí jak mráz.
Pro okovy jež dal mi čas,
uvězněná v pavučině z lidských krás.
Všechny odháním,
o samotě zoufám si snáz.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
