Anotace: ..tok pocitu ze sezeni na nadrazi v Londyne, premitani, co tam vlastne delam..zklamani, zklamani, zklamani..
Napij se z mrtvého pramene
Poskládám klenoty zítřků
Ze střípků zrcadel
Odrazy světů dvou
Na věčnost
Odpluly
Libá Tě
Letní luna líbezná
Nahá je, odkryta
Ve spánku
šeptá Ti
Staženi do ulit
Do slastné věčnosti
Země z níž není
Již návratu
Dávno se rozlil
Pohár mé víry
Znávals ho
Hrál všemi barvami
Ono vůbec každý nádraží má jakousi prapodivnou moc probouzet nostalgii a snad i smutek, když se to tak všechno seběhne. Taky jsem si jednou pěkně zapřemítala na King´s Cross... Tvá báseň je věrohodná, to zklamání z ní čiší jako zima z pod dveří.
12.01.2010 20:35:00 | Dota Slunská