jak hloupě se cítím
že miluji a milovala jsem
že vidím jaký máš soucit
s tím blázenm
kým stále jsem
blázen či klaun
ve světle pocitů
které otevřela jsem světu
né bojím se
posměchu
i tvého odmítavého hlasu
toužím po obětí
když hrdost si sebou nesu
jako krk po gilotině sťatý
nic nebude
hrdost ve sněhu vláčím
Někdy člověk na svou hrdost doplácí, bohužel... smířit se vším je čas...
21.12.2009 13:24:00 | NikitaNikaT.