Ještě mi stále v uších zní ta Tvoje o lásce sladká slova
Když zavřu oči přehrávají se mi dokola zas a znova
Ještě si vybavuji po celém těle to omamné touhy chvění
vím docela jistě, že krásnější pocit na světě prostě není
Ještě pořád cítím ten smutek na svých rtech, když slovo sbohem
rozbilo Můj-Tvůj ... náš společný svět
krásný...tvá básen ve mě probouzí znovu pocity, které jsem zahrabala hluboko do nevědomí:-( bohužel špatně
21.12.2009 17:25:00 | Bereniké
Člověk se narodil silný k budování statků hmotných i nehmotných. Ty, co jsme již jednou měli a o něž jsme přišli, se nám jistě, zůstal-li nám dostatek potřebných zdrojů a sil, podaří vybudovat znova. Ty materiální zpravidla ještě kvalitnější. Ovšem i duševní a tělesné přízně určitě nejednou vykvetou...
Chce to víru, čas, trpělivost a jít tomu zlehounka naproti, jakkoliv to jen bude možné... Držím palce.
21.12.2009 15:47:00 | Špáďa